Letos v létě představila Evropská komise návrh rozpočtu EU, tzv. víceletého finančního rámce na léta 2028–2034. S Lenkou Filípkovou, ředitelkou odboru pro roční rozpočty na Generálním ředitelství pro rozpočet Rady EU, jsme hovořili o tom, jak a proč se nový rozpočet liší od stávajícího a jak má být zabezpečeno financování všech priorit.
Zveřejnění návrhu rozpočtu na léta 2028-2034 jistě předcházela nějaké široká diskuze, při níž se hodnotilo minulé, resp. stávající období. Reaguje nový rozpočet na minulá zjištění?
Příprava návrhů víceletého finančního rámce je velmi složitý proces. Většina stávajících programů podléhá hodnocení v polovině období, které lze použít k přípravě příští generace programů. Kromě toho probíhal rozsáhlý interní analytický proces, v jehož rámci každé odpovědné generální ředitelství odpovídalo na širokou škálu otázek týkajících se implementace stávajících programů a návrhů na zlepšení. Celý proces byl formálně ukončen tzv. posouzením dopadů, která zdůraznila oblasti zlepšení a poznatky získané ze všech programů a byla předložena společně s novými legislativními návrhy. Současně proběhla také externí diskuze s příspěvky expertů a v neposlední řadě s občany EU, například v rámci Evropského občanského panelu o novém evropském rozpočtu.
Nový návrh bere v úvahu zkušenosti ze současného i minulého období a také změněné okolnosti v Evropské unii a ve světě.
Je třeba mít na paměti, že příprava rozpočtu trvá obvykle přibližně dva roky, další dva roky vyjednávání a poté další dva roky nebo více zahájení implementace. Není tedy překvapivé, že flexibilita reagovat každoročně na nové události je velmi omezená. A to byla největší výzva pro přípravu příštího víceletého finančního rámce – navrhnout něco, co může poskytnout dostatečnou jistotu pro naše investice a zároveň ponechat dostatečnou flexibilitu, abychom mohli reagovat na nové výzvy, priority a mimořádné události.
Nový rozpočet se od stávajícího liší například tím, že jsou v jedné kapitole současně prostředky na hospodářskou, sociální a teritoriální kohezi, zemědělství a rybolov a bezpečnost. Už teď se ozývají některé skupiny a některé země, kterým se nelíbí. Co vedlo autory k tomto kroku?
Je třeba se zaměřit na nové priority, aniž bychom ztratili podporu pro politiky, které jsou i nadále důležité. Tou je samozřejmě hlavně obrana, ale také lepší podpora konkurenceschopnosti. Budeme také muset začít splácet přijaté půjčky. Vzhledem k tomu, že všechny členské státy čelí fiskálním výzvám, je důležité, abychom se ujistili, že peníze z rozpočtu EU využíváme co nejefektivněji.
Jedním z hlavních rysů nových návrhů víceletého finančního rámce je proto omezit počet programů a takzvaných okruhů a zajistit, aby existoval jednotný soubor pravidel pro provádění podobných projektů. Z toho vyplývá také zjednodušená struktura víceletého finančního rámce, který by byl rozdělen do čtyř okruhů/kategorií výdajů namísto současných sedmi. Tím se výrazně zvýší reaktivita a flexibilita rozpočtu a výrazně se zjednoduší přidělování zdrojů tam, kde jsou nejvíce potřeba.
Jak jste zmínila, ke starým prioritám přibývají nové. Které to jsou a jak budou rozdělené do kapitol?
Okruh 1 je zaměřen na podporu členských států a regionů a financování soudržnosti, zemědělství, migrace, bezpečnosti a rybolovu. Okruh 2 je zaměřen na podporu výzkumu a vývoje, konkurenceschopnosti, propojení evropských energetických a dopravních sítí a také na podporu našich studentů prostřednictvím programu Erasmus. Okruh 3 zahrnuje podporu našim partnerům v sousedství a ve světě. Okruh 4 pokrývá administrativní náklady všech evropských orgánů – Evropské komise, Rady, Evropského parlamentu, Evropské služby pro vnější činnost, Soudního dvora a Účetního dvora, Výboru regionů a Hospodářského a sociálního výboru, jakož i menších institucí, jako je veřejný ochránce práv nebo evropský inspektor ochrany údajů.
Snižujeme také počet programů z 52 na 16, abychom společnostem a organizacím usnadnili podávání žádostí o finanční prostředky EU, využívání synergií a opět zvýšili pružnost a flexibilitu rozpočtu. Uvedu příklad: V tomto období například existovalo několik programů, které mohly financovat mateřské školy – soudržnost nebo rozvoj venkova – podle toho, do jakého typu regionů byste investovali. Nové návrhy mají za cíl zabránit tomuto možnému zdvojování a komplikacím.
Zařazení všech investic do jednoho okruhu a do jednoho právního základu také tlačí členské státy k tomu, aby plánovaly investice doplňkovým způsobem, a nikoli podle jednotlivých odvětví. Návrh také umožňuje každému členskému státu řešit své specifické potřeby vzhledem k jejich specifickým problémům. Jedním ze společných cílů, které máme na úrovni EU, je například připravenost na dopady změny klimatu v zemích EU. Dopad je však velmi odlišný na ostrovní stát, jako je Kypr, a vnitrozemský stát, jako je Česká republika. Národní a regionální plány partnerství proto umožní členským státům a regionům rozhodovat o tom, kam půjdou prostředky na základě svých potřeb. To přinese lepší výsledky všem členským státům a regionům, jakož i EU jako celku.
Rozpočet na léta 2028-2034 by měl být rekordní, k dispozici by měly být dva biliony eur, tedy v přepočtu asi 49,3 bilionu korun. Odkud se tyto prostředky vezmou? Mají se zvýšit příspěvky členských států? A budou s tím členské země souhlasit?
Při přípravě návrhu víceletého finančního rámce jsme nejen pečlivě posuzovali, co je potřeba financovat, ale také to, co je možné. Je jasné, že potřebujeme mnohem více investic, ale nemůžeme to udělat jednoduše tím, že požádáme členské státy, aby přispívaly výrazně více než nyní, protože i ony mají své fiskální problémy a samy potřebují investovat do nových priorit.
Návrh, i když je ambiciózní, proto zachovává pečlivou rovnováhu, aby se zajistilo, že si jej členské státy budou moct “dovolit”. Záměrem je tedy udržet příspěvky členských států na srovnatelné úrovni jako nyní a přinést nové vlastní zdroje, které by pomohly financovat zvýšené výdaje. Pokud zároveň odečtete splátky programu NextGenerationEU od velikosti našeho návrhu příštího dlouhodobého rozpočtu EU, bude tato částka v relativním vyjádření činit 1,15 % HND. To je jen o něco málo více než současný dlouhodobý rozpočet ve výši 1,13 % HND, i když se očekává, že rozpočet EU přinese výsledky na více frontách.
Diskutuje se o zavedení nových příjmů pro rozpočet EU, a to například v podobě digitální daně nebo příjmu z emisních povolenek (ETS1). Jak průchodné jsou podle vás tyto návrhy?
Návrhy spočívají ve výběru části příjmů z ETS1 přímo do rozpočtu EU spolu s částí příjmů generovaných mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), jakož i část spotřebních daní z tabáku. Navrhuje se také vytvořit a shromažďovat dva nové zdroje – nový zdroj založený na nesebraném elektronickém odpadu a podnikový zdroj pro Evropu, což by byl paušální příspěvek od velkých společností působících a prodávajících v EU s obratem vyšším než 100 milionů EUR.
Diskuse o vlastních zdrojích je vždy velmi obtížná a tentokrát to nebude jiné. Tento balíček v kombinaci s účinnější implementací výdajů a větší potřebou společných investic s omezenou chutí členských států přispívat více – by však mohl být receptem na úspěch, který by pomohl vyřešit ten začarovaný kruh, kdy je potřeba dělat více, ale nikdo nechce přispívat více.
Kdo se podle vás bude proti novému rámci nejvíc stavět a jaké kompromisy se dají očekávat při vyjednávání?
Na to je příliš brzy. Obvykle jsou všichni proti některým částem návrhů více než proti jiným. Nyní, když máme na stole celý balíček, máme šanci vysvětlit celou logiku, vylepšení a očekávanou efektivitu. Kompromisy jsou nevyhnutelné.
V návrhu se mimo jiné mluví o dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině a posílení společných obranných kapacit. Jak velkou část z těch dvou bilionů mohou tyto priority „zabrat“ a jak to ovlivní ostatní programy?
V rámci dlouhodobé podpory Ukrajiny se navrhuje investovat během příštího víceletého finančního rámce 100 miliard eur. Ta by mohla kombinovat půjčky a granty v závislosti na potřebách obnovy Ukrajiny. Podpora vojenských výdajů jako takových bude pokračovat prostřednictvím Evropského mírového nástroje, který je financován členskými státy mimo rozpočet EU.
Také navrhujeme výrazně zvýšit podporu evropských bezpečnostních kapacit a kritické infrastruktury. Prostřednictvím fondu pro konkurenceschopnost má být vynaloženo 131 miliard eur na evropskou obrannou průmyslovou základnu a vesmír, což odpovídá pětinásobnému nárůstu tohoto typu investic ve srovnání se stávajícím finančním rámcem.
Jaký bude teď další osud návrhu?
Víceletý finanční rámec je specifickým legislativním procesem předepsaným zakládajícími smlouvami. Musí být přijat jednomyslně všemi členskými státy po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. Vlastní zdroje musí být po jednomyslném schválení členskými státy ratifikovány parlamenty jednotlivých členských států.
Prvním krokem, jak již bylo zmíněno, je tedy podrobné vysvětlení všech návrhů na technické úrovni – pracovní skupiny v Radě se zástupci jednotlivých členských států budou mít čas získat od Komise všechna možná vysvětlení. Souběžně s tím jsou vysvětlení poskytována také Evropskému parlamentu, a to ve výborech nebo na technické úrovni.
Jakmile budou dokončena technická vysvětlení, bude zahájena diskuse na političtější úrovni – ve skupině stálých zástupců, na specializovaných zasedáních Rady, kde jsou členské státy zastoupeny na ministerské úrovni, až po konečnou politickou dohodu, jíž musí dosáhnout prezidenti nebo předsedové vlád na zasedání Evropské rady.
Autor: Libuše Bautzová