Praha 10. září 2026 – Volající zná vaše jméno, číslo účtu nebo banku, mluví klidně a na displeji se může zobrazit skutečné číslo důvěryhodné instituce. Pak oznámí, že jsou vaše peníze v ohrožení a je nutné jednat hned. Podvod s falešným bankéřem nestojí na naivitě oběti, ale na promyšlené manipulaci, která kombinuje autoritu, strach a časový tlak.
Podvodné telefonáty neboli vishing patří mezi nejúčinnější formy sociálního inženýrství. Podle České bankovní asociace čelili klienti českých bank v roce 2025 téměř 91 tisícům kybernetických útoků. Celkové škody dosáhly 2,1 miliardy korun, přestože banky dokázaly zachránit více než 12 miliard korun, na které útočníci mířili. Údaje zahrnují více druhů online podvodů, nejen falešné bankéře, dobře však ukazují rozsah problému.
Důvěryhodnost vzniká krok za krokem
Typický scénář začíná zprávou o podezřelé platbě, napadeném účtu nebo úvěru, který si měl někdo sjednat na jméno klienta. Volající se představí jako pracovník banky, bezpečnostního oddělení, policista nebo zástupce České národní banky. Používá odborné výrazy, zná některé osobní údaje a nabízí srozumitelné vysvětlení i rychlé řešení. Právě tato kombinace vytváří dojem, že situaci má pod kontrolou.
Pomocí takzvaného spoofingu lze podvrhnout identifikaci volajícího. Europol v roce 2025 označil zneužívání této technologie za rostoucí problém. NÚKIB zároveň upozorňuje, že součástí scénáře může být několik navazujících hovorů z údajně různých institucí.
„To, že se na displeji objeví známé číslo, ještě nedokazuje, kdo skutečně volá. Podvodníci dokážou napodobit číslo banky nebo policie a důvěryhodnost příběhu někdy posílí dalším hovorem z údajně jiné instituce. Falešný policista tak může potvrdit to, co před chvílí tvrdil falešný bankéř,“ vysvětluje Aleš Černý, vedoucího oddělení Řízení retailových rizik Air Bank.
Strach bere čas na ověření
Útočník potřebuje především zabránit tomu, aby si člověk informaci v klidu prověřil. Proto zdůrazňuje, že peníze mohou zmizet během několika minut, hovor se nesmí přerušit a o případu nelze s nikým mluvit.
„Největší síla falešného bankéře není v technice, ale v dobře připraveném scénáři. Klient má během několika minut uvěřit, že mu hrozí okamžitá ztráta, a současně dostane zdánlivě jednoduché řešení. Pod časovým tlakem se člověk soustředí hlavně na odvrácení hrozby a nemá prostor si jednotlivá tvrzení ověřit. To není naivita, ale přirozená reakce na stres, kterou podvodníci cíleně využívají,“ říká Aleš Černý.
Podvodník navíc využívá autoritu institucí, kterým jsou lidé zvyklí důvěřovat. Osobní kontakt hlasem působí přesvědčivěji než anonymní e-mail a zkušený volající umí reagovat na pochybnosti. Znalost jména, adresy nebo banky přitom nemusí pocházet z účtu klienta. Údaje lze získat z veřejných profilů, dřívějších úniků dat nebo jiných podvodných kampaní.
Nalétnout může kdokoli
Úspěch podvodu nevypovídá o inteligenci ani finanční gramotnosti oběti. Pachatelé zkoušejí velké množství lidí a hledají okamžik, kdy je člověk unavený, ve stresu, řeší více věcí najednou nebo se příběh náhodou trefí do jeho aktuální situace. Předem připravený scénář počítá i s nedůvěrou: útočník dovolí oběti „ověřit“ si své jméno na internetu, odkáže ji na podvržené číslo nebo tvrdí, že zaměstnanci pobočky jsou do případu zapojeni.
Stud za to, že člověk naletěl, podvodníkům pomáhá. Oběť může váhat s oznámením a ztrácet čas, během kterého lze ještě transakci zastavit. Smysluplnější, než hledat chybu u konkrétního člověka je rozpoznat manipulační scénář a vytvořit si jednoduchý návyk: při nečekaném hovoru o penězích nic nepřevádět ani nepotvrzovat a nejprve si informace ověřit nezávislou cestou.
Rezervní účet neexistuje
„Banka může klienta kontaktovat kvůli podezřelé transakci. Nikdy po něm ale nebude chtít, aby kvůli ochraně úspor převedl peníze na jiný účet, vybral hotovost, sdělil heslo, PIN nebo autorizační kód či si nainstaloval program pro vzdálený přístup. Žádný bezpečný ani rezervní účet, na který je nutné peníze okamžitě poslat, neexistuje,“ zdůrazňuje Aleš Černý.
Při podezřelém hovoru je nejbezpečnější zavěsit a zavolat bance na číslo uvedené v její aplikaci, na platební kartě nebo oficiálním webu. Pokud se volající vydával za policistu, lze situaci ověřit na lince 158. Člověk, který už údaje sdělil nebo peníze odeslal, by měl okamžitě kontaktovat banku, zablokovat ohrožené přístupy či kartu a případ oznámit policii. Každá minuta může zvýšit šanci, že se podaří další škodě zabránit.
Zdroj: Air Bank
Kontakt:
Michal Kuzmiak
Air Bank
E-mail: michal.kuzmiak@airbank.cz
Tel.: 721519539
PROTEXT
Často kladené otázky
Co je vishing?
Vishing je forma podvodného telefonování, kdy se volající vydává za důvěryhodnou osobu.
Jaké techniky používají podvodníci?
Podvodníci používají techniky jako spoofing, strach a časový tlak k manipulaci obětí.
Jak reagovat na podezřelý hovor?
Je důležité si informace ověřit a nic nepřevádět ani nepotvrzovat.