Praha 19. února 2026 (PROTEXT) – Evropská unie už za rok, konkrétně od 18. února 2027, zásadně změní pravidla pro baterie v elektronice. Nařízení zavádí požadavek na snadnou vyměnitelnost baterií koncovým uživatelem nebo nezávislým odborníkem. Cíl je jednoduchý: když přestane fungovat baterie, nemá to znamenat konec celého zařízení. Změna se dotkne nově uváděných spotřebičů a promítne se nejen do jejich konstrukce, ale také do ekonomiky výroby. To může ovlivnit jejich pořizovací cenu.
Nařízení (EU) 2023/1542 o bateriích zavádí jednotná pravidla pro celý životní cyklus baterií – od výroby až po recyklaci, včetně zavedení tzv. digitálního pasu baterie a označování baterií QR štítkem. Nařízení se týká široké škály spotřební elektroniky a jejím cílem je prodloužit životnost výrobků, snížit množství elektroodpadu a zvýšit využívání recyklovaných materiálů z baterií a elektroodpadu při výrobě nových baterií. Zároveň ale zvyšuje nároky na výrobce v oblasti konstrukce a servisu.
Když baterie rozhoduje o životnosti spotřebiče
Výměna baterie se dnes netýká jen mobilních telefonů nebo notebooků. Dobíjecí akumulátory jsou běžnou součástí domácnosti – od tyčových a robotických vysavačů přes drobné kuchyňské spotřebiče až po zařízení osobní péče. Právě u těchto produktů baterie často rozhoduje o tom, jak dlouho bude výrobek skutečně sloužit.
Například u tyčových a robotických vysavačů se životnost baterie pohybuje v řádu několika let, zatímco motor nebo konstrukce vydrží výrazně déle. U spotřebičů značky Sencor je na motory běžně poskytována záruka 10 let, zatímco na baterie platí standardní dvouletá záruka na jejich kapacitu. „Pro zákazníka je frustrující, když přístroj funguje, ale kvůli baterii ho musí odložit nebo složitě řešit servis. Právě tady dává opravitelnost skutečný smysl,“ vysvětluje Martin Štancl, produktový manažer značky Sencor.
Pro Sencor není téma výměny baterií nové. Už dnes značka u řady akumulátorových produktů počítá s tím, že baterie jsou spotřebním dílem a jejich výměna je řešitelná prostřednictvím autorizovaného servisu, v některých případech i samotným uživatelem.
Vysoké nároky na výrobce bude mít dopad do konečné ceny
Zatímco pro zákazníky je cíl regulace srozumitelný, pro výrobce znamená zásadní změnu v plánování vývoje, výrobě i dlouhodobé zákaznické podpoře spotřebičů. Regulace prodlužuje životní cyklus produktů a vyžaduje, aby firmy už při jejich uvedení na trh počítaly s dostupností náhradních dílů, servisními kapacitami i zajištěním podpory jednotlivých modelů v delším časovém horizontu.
„Tyto změny se přirozeně promítnou do nákladové struktury výrobců a mohou ovlivnit i konečné ceny spotřební elektroniky. Firmy budou muset mnohem přesněji plánovat, jak dlouho budou jednotlivé modely podporovat, v jakém objemu držet náhradní díly a jaké servisní kapacity k nim zajistit. Regulace posiluje dlouhodobý přístup k výrobkům, ale zároveň klade vyšší nároky na finanční a provozní plánování,“ říká Miloslav Rut, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic, a dodává: „Dopad na ceny však nebude u všech kategorií stejný. U vysoce konkurenčních segmentů, jako jsou sluchátka nebo přenosné reproduktory, lze očekávat, že výrobci zvýšené náklady spíše absorbují a promítnou je do svých marží, aby zůstali cenově konkurenceschopní. Mírné zdražení je naopak pravděpodobnější u méně exponovaných kategorií, kde je cenová citlivost trhu nižší.“
Vedle ekonomických dopadů se nařízení výrazně promítá také do vývoje výrobků a do vnitřního fungování firem. „Nová regulace nepředstavuje dílčí technickou úpravu, ale komplexní zásah do konstrukčního návrhu, procesů posuzování shody i interního řízení kvality. Výrobci musí zvládnout vývoj nových konstrukčních řešení, absolvovat rozšířené testování bezpečnosti a funkční shody, aktualizovat technickou dokumentaci a nastavit interní procesy tak, aby dlouhodobě plnily regulatorní požadavky v celém životním cyklu výrobku. Subjekty, které s přípravou na tyto změny nezačaly v dostatečném předstihu, mohou mít s ohledem na účinnost požadavků od roku 2027 významný implementační deficit,“ upozorňuje Luboš Cinek, expert značky Sencor na oblast regulací.
Časový rámec nové regulace navíc podle odborníků neponechává prostor pro výraznější odklady. „Evropská legislativa někdy dává členským státům flexibilitu v implementaci, výrobci se pak například mohou spolehnout na přechodná období. V tomto případě to tak ale není. Aby byly zajištěné rovné podmínky na trhu, nařízení má pevně daný harmonogram a výrobci s ním musí pracovat v podobě, v jaké se na ni členské státy a europoslanci dohodli. Zároveň je potřeba počítat s tím, že v případě nesplnění požadavků mohou následovat sankce,“ upozorňuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.
Podpora cirkulární ekonomiky a zavedení digitálního pasu
Součástí nové regulace je zároveň zavedení tzv. digitálního pasu baterie, který má shromažďovat informace o jejím složení, původu, uhlíkové stopě i možnostech oprav a recyklace. Prostřednictvím QR kódu pak bude možné tyto informace snadno zjistit.
„Smyslem tohoto nástroje je zvýšit transparentnost v celém životním cyklu výrobku a podpořit přechod k cirkulární ekonomice a tedy i rozšíření možností druhotného využití významných surovin, kde se s bateriemi i elektronikou počítá jako s dlouhodobými zdroji, nikoli jako s jednorázovým zbožím,“ dodává Daněk.
Volba místo vyhazování
Z pohledu uživatelů by měly být změny v konečném důsledku pozitivní. Delší životnost spotřebičů, menší tlak na nákup nového zařízení a větší kontrola nad tím, kdy a jak se elektronika opravuje. Zároveň ale platí, že u většiny přístrojů nebude výměna baterie čistě „domácí“ záležitostí – u technicky složitějších zařízení zůstane servisní řešení nejbezpečnější variantou.
„Smyslem regulace není přenést odpovědnost na zákazníky, ale dát jim možnost volby. Někde si baterii vymění sami, jinde využijí servis. Důležité je, aby kvůli baterii nekončil celý výrobek,“ shrnuje Martin Štancl, produktový manažer značky Sencor.
Elektropadu je každým rokem víc a víc
Elektroodpad patří dle dat Eurostatu k nejrychleji rostoucím druhům odpadu v Evropě i v Česku a bateriová zařízení na tom mají čím dál větší podíl. V roce 2023 se v EU sebralo v průměru 11,6 kg elektroodpadu na obyvatele, přičemž méně než polovina vyřazených zařízení je skutečně recyklována.
Česká republika si v tomto srovnání vede nadprůměrně – jen v roce 2023 se u nás zrecyklovalo 171 790 tun elektroodpadu, což představuje meziroční nárůst o 11 %. Přesto se v celé EU k recyklaci dostává jen asi 49 % přenosných baterií, přičemž cílem nové regulace je zvýšit tento podíl na 63 % do roku 2027 a 73 % do roku 2030; některé státy, například Belgie, už dnes dosahují sběru přes 60 %. Česko je dle dat ČSU na unijním průměru.
Zdroj: Sencor