„Žijeme v představě, že máme na všechno. Peníze utrácíme bez ohledu na výsledky. Na vývoji státního dluhu ČR, který už přesáhl čtyři biliony korun, je vidět, že na všechno už zdaleka nemáme a že současný trend hospodaření s veřejnými prostředky je neudržitelný. Stejně tak systém dotací. Ale my zatím šetřit nechceme, všichni chtějí čerpat.“ Tak shrnul prezident NKÚ Miloslav Kala současnou ekonomickou situaci v ČR na setkání se zástupci Evropského účetního dvora (EÚD), Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), které se 19. a 20. října 2026 konalo v sídle NKÚ v Praze.
Prezident NKÚ zároveň ocenil působení českých zástupců v evropských institucích. „ČR má v klíčových evropských úřadech spoustu skvělých a chytrých lidí na významných pozicích. Jsme hrdí na to, co jste dokázali, a chceme s vámi i nadále spolupracovat a vzájemně se inspirovat,“ uvedl. Mezi hosty byli mimo jiné generální ředitel OLAF Petr Klement, evropský žalobce Pavel Zeman a člen EÚD Jan Gregor.
„Doba, ve které se nacházíme, je náročná. Západní svět byl zvyklý dominovat ekonomicky, technologicky, ideologicky. Nic z toho už neplatí, a já nemám pocit, že bychom se podle toho chovali. Slibujeme bezbolestnou transformaci a zajištěnou prosperitu. Přitom jsme ztratili všechny předpoklady k tomu, abychom toho dosáhli,“ pokračoval Miloslav Kala. Bez tlaku na efektivnost, s ignorancí vůči skutečnému smyslu evropské podpory, jen s cílem utratit peníze, se podle prezidenta NKÚ v Česku chováme i k evropským dotacím.
Své hodnocení opřel o výsledky kontrol NKÚ, které podle něj opakovaně ukazují na slabou vazbu mezi vynaloženými prostředky a skutečnými výsledky. Jako příklad zmínil digitalizaci veřejné správy. Přestože ČR na ni vydává desítky miliard korun ročně, bylo koncem ledna 2025 digitalizováno pouze 18 % registrovaných agendových služeb. „Digitalizujeme skanzen. Hlavní bariérou je neznalost potřeb klientů,“ prohlásil Miloslav Kala.
Podobně dopadl i program podpory přesunu nákladní dopravy ze silnic na železnici a vodu. Během pěti let bylo vynaloženo přes 650 milionů korun, aby se zjistilo, že objem po železnici a po vodě přepraveného zboží za tuto dobu klesl.
Za příklad projektu s minimálním dopadem označil prezident NKÚ systém kontrolního vážení kamionů. Přestože byly zaznamenány stovky tisíc vážních deliktů, výběr pokut byl nízký a přetížené kamiony české silnice neopustily. ČR měla ambici stát se inovačním lídrem. Za sedm let dala z veřejných zdrojů na vědu, výzkum a inovace přes 300 miliard korun. Přesto počet patentů klesá a citovanost českých vědců nedosahuje ani poloviny evropského průměru.
Zdroj: Nejvyšší státní zastupitelství
“Současný trend hospodaření s veřejnými prostředky je neudržitelný.”
Jaký je současný trend hospodaření s veřejnými prostředky v ČR?
Současný trend hospodaření s veřejnými prostředky je neudržitelný.
Jaký je stav státního dluhu ČR?
Státní dluh ČR již přesáhl čtyři biliony korun.
Co bylo tématem setkání prezidenta NKÚ s evropskými institucemi?
Tématem setkání byla efektivita hospodaření a evropské dotace.
💬 Klíčové informace
- Na vývoji státního dluhu ČR, který už přesáhl čtyři biliony korun, je vidět, že na všechno už zdaleka nemáme.